NOVINKY
O NÁS
JAK BYDLÍME
O MORČATECH
SAMICE
SAMCI
PLÁNUJEME
ODCHOVY

NABÍZÍME
FOTOGALERIE
ODKAZY

NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

KONTAKT

 

 

Žofinka

aneb

jak jsme manželovým rodičům nadělili štěňátko

 

Rodiče mého manžela měli dlouhosrstého jezevčíka Dóďu. Byl to moc prima pejsek. Veselý, hravý, z každé návštěvy měl radost. Byl psí krasavec s pěknou dlouhou lesklou srstí a s mohutnými baculatými pacičkami jako by byl štěňátko. I ve svých třinácti letech byl stále neuvěřitelně akční, ale také byl s přibývajícím věkem nemocný, až přišly dny, kdy už jeho tělíčko nemoc nezvládalo - před prázdninami roku 2007 odešel do psího nebíčka.

                          

 

Po Dóďovi zůstalo prázdné místo. Když odešel,  babička s dědou už pejska nechtěli, ale s plynoucím časem jim pejsek moc chyběl, takže se po nějakém začali rozhlížet. Dopadlo to tak, že k Vánocům od nás dostali fenečku malého špice.

Těsně před Vánoci jsem narazila na webu na příhodný inzerát a 25.12.2007 jsme v Kladně převzali tříměsíční štěňátko, které jakoby z oka vypadlo Žofince, fence trpasličího špice, kterou u nás v parku potkávám. Štěňátko dostalo pracovní jméno Žofinka. Za jedno odpoledne se Žofinka na jméno  naučila slyšet, takže jí i zůstalo. 26.prosince jsme Žofinku přivezli manželovým rodičům, čímž jsme jim (hlavně babičce) málem přivodili infarkt od radosti.

Z Žofinky roste krásná holka, což je možné posoudit na následujících fotkách. Další fotky budu samozřejmě časem přidávat, dokud nebude dospělá. Zatím  jí srst nedorostla do maximální délky a hustoty.

 

                 

     
26.12.2007 u nás doma - tříměsíční

  
Takhle to u nás vypadalo po celou dobu, než jsme Žofinku nadělili.


Nadělování 26.12.2008, jehož výsledkem bylo strašně unavené štěňátko.


Tento a následující tři snímky jsou ze Silvestra 2007.

     
Opět probíhal "boj na život a na smrt" a takhle to dopadlo - dvě k smrti unavená štěňata.

                 
Žofinka o něco starší - 22.3.2008 téměř 6 měsíců.

        
22.3.2008

     
8.5.2008 - 7 měsíců a kousek.

  
8.5.2008